28.6.2009
Sledujeme hlavní postavu příběhu,
muže jménem Anselm ve věku 32let, který trpí tzv. dissociativní
amnézií. Hlavním rysem této choroby je ztráta paměti,
týkající se obvykle důležitých událostí. Tato amnézie se
soustřeďuje převážně na traumatické události, které si
pacient v bdělém stavu nemůže vybavit. Řeší tuto situaci
zdánlivě účelným odcestováním z domova, přičemž zachovává
péči o sebe. Přijímá novou identitu s překvapujícím stupněm
úplnosti. I když má pacient po tuto dobu amnézii, nezávislému
pozorovateli se jeho chování jeví jako normální.
4.6.2009
Sledujeme hlavní postavu příběhu, muže jménem Anselm ve věku 32let, který trpí tzv. dissociativní amnézií. Hlavním rysem této choroby je ztráta paměti, týkající se obvykle důležitých událostí. Tato amnézie se soustřeďuje převážně na traumatické události, které si pacient v bdělém stavu nemůže vybavit. Řeší tuto situaci zdánlivě účelným odcestováním z domova, přičemž zachovává péči o sebe. Přijímá novou identitu s překvapujícím stupněm úplnosti. I když má pacient po tuto dobu amnézii, nezávislému pozorovateli se jeho chování jeví jako normální.
Příběh Anselma je vyprávěn ze dvou kontrapunktických rovin, přesně
podle pravidel výše zmiňované fugy. Jako diváci se nejdříve nacházíme
uvnitř Anselma a snažíme se rozpomenout, co se vlastně stalo a poté
jsme svědky toho jak na Anselmovo chování reaguje okolí a stejně jako
Anselm si pokusit i z těchto reakcí vybavit, co se vlastně stalo.
Pomocí filmových projekcí (tzv. flashbacků) a zvuků se společně s
Anselmem noříme do hlubin jeho mysli a snažíme se z fragmentárních
útržků vypátrat původ jeho stávající situace. Afinita mezi dvěma světy.
Vně & uvnitř. Anselm & okolí. Divák & příběh. Paměť &
čas. Tyto fragmentární útržky hlavního tématu, jako u tektoniky
fugového provedení (tzv. citací), pak stupňují celý příběh k jeho
rozuzlení, závěru (katharsis), kde se odehraje celé hlavní téma v
hlavní tónině a my jako diváci jsme součástí Anselmova prozření
podobnému renesančním freskám v kopulích chrámů... FUGA ČASU...
Představení je uváděno v anglickém jazyce!
Autor: Teatr Novogo Fronta
Hrají: Teatr Novogo Fronta
Za podpory hl.m. Prahy, Ministerstva kultury ČR a Česko-německého fondu budoucnosti.
27.5.2009
(psychedelický divadelní komiks)
Věnováno Romanu Dubinnikovi
Ubohý park na předměstí. Dnem i nocí ho neustále navštěvují neznámí lidé a jiná podivná stvoření. Každý z nich má svůj sen být šťastný. Ale co je to štěstí? Muška jenom zlatá?
V Rusku se říká, že chudoba
je sestrou fantazie a já jsem se chtěla vrátit v téhle inscenaci
do Ruska, do Petrohradu, kde jsme v roce 1993 začínali. Do těch
let, kdy fantazie a smích, láska a kamarádství bylo pro nás to
jediné, co jsme potřebovali. A na závěr ještě jedno ruské
přísloví: „Ubohé divadlo, to je divadlo u Boha“. Tato „ubohá“
veselohra mluví nejenom o pomíjivosti lidského trvání, ale také
o tom, jak malicherně jsme někdy schopni promrhat drahocenné
okamžiky svého života. ................I. Andreeva
V červnu 16. a 17.6. v Divadle v Celetné uvedeme premiéru nového představení Fuga času. Informace uveřejníme brzy.
6.5.2009
Uzávěrka pro přihlášky na berlínský workshop THE UNDERGROUND RIVERS souboru Teatr Novogo Fronta je 7.5. 2009!!!! Po tomto datu nebude rezervace dále možná!!!! Přihlášky posílejte na workshops@cosmino.org. Informace www.beintheworkfest.com
22.4.2009
Ubohý park na předměstí cizího města. Neznámí lidé a jiná stvoření ho navštěvují dnem i nocí. Každý má svůj vlastní sen, každý chce být šťastný. Ale co je to štěstí? Trvalý stav? Přechodná nálada? Anebo jen krátký okamžik měnící se rychle v opak? V Rusku se říká: „ Chudoba je sestrou fantazie“
V této inscenaci se dotýkáme podstaty našeho divadla. Jednoduchá forma bez velkých efektů, vyjádření se skrze prostotu a křehkost. A přesto vypovídající o něčem důležitém – o pomíjivosti lidského života.
Zpět